US Rifle, 7.62-mm, M14
Vývoj pušky začal už po Druhé světové válce, ale kvůli nedostatku financí i důrazu byla do výzbroje přijata až v roce 1957, přičemž k jednotkám se dostala v roce 1959. Puška vycházela z M1 Garand, ale střílela nábojem 7,62x51 NATO, umožňovala střelbu dávkou a náboje byly v zásobníku na 20 nábojů. I když puška mohla střílet dávkou, při střelbě byla těžko ovladatelná. V družstvu byl jeden voják vyčleněn jako "automatic rifleman", který střílel dávkou a jeho puška M14 byla vybavena dvounožkou. Ostatní stříleli jednotlivými ranami. M14 byla v podstatě opět samonabíjecí či poloautomatická puška jako její předchůdkyně M1 Garand. M14 měla ve výzbroji nahradit pušku M1 Garand, M1918 BAR, karabinu M2 a samopal M3 (greasegun). Ale na to, aby skutečně nahradila M2 a M3 byla příliš těžká a dlouhá. Výroba byla ukončena už v roce 1963. Na vietnamském bojišti pušku M14 nahradila útočná puška M16. U amerických jednotek v Evropě vydržela déle, M16 ji začala nahrazovat až v 70.letech.
M14 | |
| Náboj..................................... | 7,62 x 51 mm |
| Délka..................................... | 1 130 mm |
| Délka hlavně........................... | 559 mm |
| Hmotnost (s náboji).................. | 5,1 Kg |
| Zásobník................................. | 20 nábojů |
| Způsob střelby........................ | J/D |
| Kadence................................. | 700-750 ran/min |
Ve Vietnamu se dala M14 zahlédnout už před rokem 1965 i když spíš ojediněle. Existují fotky armádních vrtulníků, kde posádka na palubě drží M14, vidět se dala i u příslušníků USMC, kteří v tomto období pravděpodobně fungovali jako ostraha objektů.
Nejznámějším uživatelem pušky M14 ve Vietnamu byla určitě Námořní pěchota. Skoro by se dalo říct, že M14 = USMC. S vyloděním mariňáků v roce 1965 se skutečně objevila M14 ve velkém počtu. Námořní pěchota ale začala od roku 1967 přezbrojovat na pušku M16 a M14 začala u mariňáků pomalu mizet, až se stala skoro vzácností.
Námořní pěchota byla určitě nejznámějším uživatelem M14 ve Vietnamu, ale ne jediným. Je celkem známo, že některé bojové jednotky US Army přijely do Vietnamu s M14. Jednalo se o některé jednotky 1.pěší divize a 25.pěší divize. Ale u těchto bojových jednotek byla M14 rychle vyměněna za M16, do konce roku 1966 byly všechny "maneuver battalions" US Army přezbrojeny. Trošku jiná situace byla u druhosledových nebo nebojových jednotek (např. dopravních nebo ženijně-stavebních rot apod.), kde se dala M14 zahlédnout i v roce 1968, možná i déle.
8. březen 1965
foto: Larry Burrows [LIFE]
Poloostrov Batangan, operace Piranha.
2. listopad 1965
foto: Paul Schutze [LIFE]
Poblíž DMZ, 1966
foto: Co Rentmeester [LIFE]
26. říjen 1966
1968
Provincie Kien Gian, 1963
foto: Larry Burrows [LIFE]
7. srpen 1965
569th Engineer Company (Corps Topographic)
Nha Trang, 1968
M14 National Match
Ve Vietnamu se používala i M14 NM (NM = National Match - puška M14 pro národní střelecké soutěže). Tato zpřesněná puška byla spolu s puškohledem Leatherwood 3x-9x ART zavedena v roce 1969 do výzbroje jako sniperská puška M21. Ale ještě před zavedením XM21 do výzbroje se ve Vietnamu používaly M14 NM s puškohledem M84 (stejným jako mají pušky M1C/M1D). Už v březnu 1967, tedy před zavedením sniperských programů u US Army, dopravil Army Weapons Command do Vietnamu prvních 125 kusů M14 NM s optikou M84. Dalších asi 70 pušek M14 NM s M84 směřovalo do sniperských škol po zavedení programů pro odstřelovače.
Pravděpodobně podzim 1969
Rifle, 7.62-mm, M14A1 (M14E2)
M14E2 byla určená pro vojáka který plnil úlohu jako "automatic rifleman", tedy střílel dávkou. Vznikla upravením pušky M14 (Modified), tato puška byla vybavena dvojnožkou a mohla střílet dávkou (neplést s M15 nebo M14 M). Úpravu navrhl důstojník Army Infantry Board kapitán Gosney. Puška měla novou pažbu v jedné rovině s hlavní, která snižovala zdvih. Na konci pažba byla vybavena gumovou botkou, která snižovala údery od zpětného rázu. Druhou změnou byl tlumič plamene (úsťový stabilizátor), který snižoval rozptyl a zpětný ráz. Poslední změnou byla sklopná přední rukojeť, která spolu se zadní pistolovou pažbičkou měla sloužit k lepšímu držení a ovládání zbraně při střelbě ve stoje, kdy byla zbraň zavěšená na popruhu.
M14A1 | |
| Náboj..................................... | 7,62 x 51 mm |
| Délka..................................... | 1 130 mm |
| Délka hlavně........................... | 559 mm |
| Hmotnost (s náboji).................. | 6,6 Kg |
| Zásobník................................. | 20 nábojů |
| Způsob střelby........................ | J/D |
| Kadence................................. | 700-750 ran/min |
Práce na M14E2 začaly v roce 1963 a počátkem roku 1964 byly dokončeny zkušební testy. V průběhu roku 1964 bylo přestaveno a dodáno US Army 8 350 M14E2. V dubnu 1966 byla puška přeznačena na M14A1 (neplést s M14E1, to bylo 5 typů pušky M14 se sklopnou pažbou).
Námořní pěchota nikdy oficiálně M14A1 nepřijala, je to tedy záležitost US Army.
Ve Vietnamu moc vidět není, ale z fotografií je znát, že byla ve výzbroji bojových
jednotek před rokem 1967 i těch nebojových po roce 1967.
Před rokem 1968 se ve Vietnamu zkoušely M14A1 jako sniperské pušky. Tyto M14A1
byly doplněné o puškohled M84 a lehčí dvounožkou určenou původně pro M16. Spolu
s dalšími puškami (Winchester Model 70, Remington Model 700, M14, M16A1, a tři
verze AK-47) je testoval sniper detachment roty LRRP 4.pěší divize. Testovalo se
střelbou na terč na vzdálenost 700 metrů v poloze vleže.
23.listopad 1966
Saigon, Newport Bridge.
