Údolí A Shau - Hamburger Hill

Tábor A-102 už nebyl obnoven, přes Ho Či Minovu stezku začali do údolí A Shau proudit lidé i materiál a z údolí se stala důležitá logistická základna komunistů. Během TET ofenzívy v lednu 1968 odtud byl veden útok na Hué a Da Nang. Po TET ofenzívě, přesněji po rozbití blokády Khe Sanh, se do údolí A Shau vrátily americké jednotky. První operací v údolí A Shau v roce 1968 byla operace DELAWARE / LAM SON 216. Operace byla provedena ve dnech 19.4. - 17.5. 1968. Zúčastnily se jí jednotky 1. a 3.brigády (a také 1.squadrona 9.kavalerie) 1.jízdní divize, 1.brigáda 101.výsadkové divize, od 23.pěší divize se zúčastnila 196.pěší brigáda a jednotky 1.divize ARVN. Operace proběhla podél severní části silnice 548 (prochází dnem údolí) a kolem silnice 547 a 547A (silnice směřují z údolí směrem na Hue). Američané a Jihovietnamci zabavili desetitisíce stran dokumentů, velké množství zbraní a munice a také přes padesát vozidel.

Další operace v údolí A Shau nesla název SOMERSET PLAIN / LAM SON 246 a proběhla ve dnech 4.8. - 20.8.1968. Operaci provedly jednotky 101.Airborne a 1.Cavalry a účelem bylo zničit protivníka a získat kontrolu nad údolím.

V roce 1969 byla provedena série operací s názvy MASSACHUSETTS STRIKER (28.2. - 8.5.1969), APACHE SNOW (10.5. - 7.6.1969) a MONTGOMERY RENDEZVOUS (7.6. - 14.8.1969). Všech těchto operací se zúčastnily jednotky 101.výsadkové divize.

Hamburger Hill

Patrně nejznámější operací z údolí A Shau je operace Apache Snow, právě během této operace byla svedena bitva o kótu 937 (Hill 937), nebo také Dong Ap Bia (hora Ap Bia), pozdějí známé jako Hamburger Hill.

Operace je ohraničena daty 10.5. - 7.6.1969. Zúčastnily se jí tyto jednotky: 9.pluk USMC (9th Marines), 3.pluk ARVN (3rd ARVN Regiment), 3.prapor 5.kavalerie 1.jízdní divize (3/5th Cavalry, 1st Cavalry Division) a 3.brigáda 101.výsadkové divize - prapory 1/506, 2/501, 3/187, celkem deset praporů. Celá operace se odehrávala v severní části údolí. Úkolem mariňáků a kavalerie byl průzkum bojem směrem k laoské hranici. ARVN měla přetnout silnici 548. Prapory 1/506 a 2/501 měly zničit nepřítele v jejich operačních oblastech a blokovat únikové cesty do Laosu. Tři roty (roty A,C,D) 3.praporu 187.pěšího pluku "Rakkasans" měly za úkol vyčistit a obsadit Dong Ap Bia, což byl hřeben s nejvyšším vrcholkem ve výšce 937 metrů. Rota B byla vyčleněna jako brigádní záloha.
Palebnou podporu zajišťovalo deset dělostřeleckých baterií umístěných na základnách palebné podpory (FSB) Bradley, Airborne, Currahee, Berchtesgaden a Cannon. Baterie byly do palebných pozic umístěny šestnáct hodin před začátkem operace.

Začátek operace, tedy hodina H, byla stanovena na 7:30. Hodinu před tím provedly stíhací bombardéry padesátiminutové bombardování přistávacích zón, následovala patnáctiminutová palebná přehrada a poté minutový útok vrtulníků ARA (Aerial Rocket Artillery). Na FSB Blaze zatím čekalo 1 800 příslušníků pěti praporů, tři patřící 101.Airborne - 1/506, 2/501, 3/187 a dva prapory jihovietnamské armády (ARVN) - 4/1 a 2/1.

V 7:30 odlétlo 64 Hueyů v doprovodu Cober do údolí A Shau. Na jejich palubě bylo prvních 400 mužů. Z 3.praporu 187. pluku to byla rota D, která jako první dosedla v 8:00 na LZ 2, ležící asi 2 kilometry severozápadně od hory Ap Bia. Poté přistála rota A a rota C. Jak roty přistávaly, předávaly si zabezpečení přistávací zóny a rozmísťovaly se do předem určených oblastí, kde zaujaly obranné postavení. V 9:45 přistál velitel praporu Lt.Col.Honeycutt a kolem jedenácté hodiny se s částí svého štábu spojil s rotou D, asi kilometr od vrcholku hory. Vrtulníky přelétávající nad horou hlásily známky přítomnosti nepřítele - bunkry, stezky, místa táboření. Honeycutt požádal o brigádní zálohu a kolem 14:30 přistála rota B na LZ 2, o hodinu později se její velitel Capt.Charles L.Littman hlásil u velitele praporu. Honeycutt poslal rotu B na vrchol Dong Ap Bia, kterého měla dosáhnout, jak předpokládal, před setměním, v horším případě druhý den dopoledne. Také podle Littmana to neměl být problém.

S postupem roty narůstaly známky nepřítelovy přítomnosti - pozorovatelny ve větvích stromů, pavoučí díry, jámy s holemi punji. Rota postupovala opatrně vpřed, když náhle druhou četu, která šla právě v čele, zasypala palba z ručních zbraní a RPG. Četa se rozptýlila a opětovala palbu, přivolána byla dělostřelecká podpora. Dělostřelecké granáty dopadaly pouhých 25 metrů od postavení čety. S přívalem oceli nepřátelská střelba ustávala až nakonec umlkla úplně. Vojáci našli čtyři mrtvoly a čtyři AK-47. Honeycutt nařídil rotě zakopat se a zřídit noční obranné postavení.

11.května 1969 zahájili vojáci den "šílenou minutkou", střelbou do křoví a stromů, aby zasáhli případné nepřátele, kteří se tam mohli v noci proplazit. V 7:50 vyrazila rota B vpřed a zanedlouho její příslušníci našli osm mrtvých vojáků NVA. Kolem 16:00 se vojáci 4.čety střetli s nepřítelem, rota měla první mrtvé a zraněné. Vojáci roty B se stáhli zpět, Lt.Col.Honeycutt rozkázal provést dělostřelecký a vzdušný útok. Cobry přilétly asi v 17:30. Při jednom z úderů zasáhly rakety odpálené jednou z Cober Honeycuttovo velitelské stanoviště, zabiti byli dva muži a dalších 35 bylo zraněno.

Téhož dne také zjistila rozvědka ze zajištěných dokumentů, že na kopci je asi 1 200 až 1 800 dobře vyzbrojených příslušníků 29.pluku NVA, kteří se připravovali zaútočit na Hue. S novými informacemi provedl Honeycutt i nové rozmístění rot. Rota C se přemístila na východní stranu hory Ap Bia, rota A se vrátila k velitelskému stanovišti praporu a uvolnila tak rotu D a ta dostala za úkol vyčistit rokli na severovýchodě a potom odtud vést útok na vrchol hory.

Několik dalších dnů mělo podobné schéma - nálety, dělostřelecké bombardování, útoky vrtulníků. Poté nastoupila k útoku pěchota, aby se při pomalém postupu znovu střetávala s odporem protivníka. Roty vytvořily noční obranná postavení a čekaly do dalšího dne, na další útoky letadel a dělostřelectva. 12.května nechal velitel praporu Lt.Col.Honeycutt vytvořit dvě nové přistávací plochy, jednu v blízkosti roty B, tato plocha se nazývala dolní LZ a další plocha byla poblíž velitelství praporu, tato plocha byla známá jako horní LZ. V noci 12.května byly roty v nočním obranném postavení napadeny minometnou palbou, další dvě noci byly roty ostřelovány minomety z Laosu a zasahovat musel gunship AC-47.

13.května dostal 1.prapor 506.pěšího pluku (1/506) rozkaz pomoci praporu 3/187 s dobýváním Ap Bia, nejdříve se ale k hoře musel dostat.

15.května byli při útoku Cober zasaženi vojáci roty B, jeden člověk zemřel a patnáct dalších bylo zraněno, včetně velitele roty Capt.Littmana, nahradit ho musel Capt.John C.Chappelle. Prapor 1/506 se dostal 1 200 metrů od dolní LZ, bohužel, další den, 16.května, se prapor dostal do kontaktu s nepřítelem a jeho postup se zastavil, což vůbec nepotěšilo Lt.Col.Honeycutta, který s praporem počítal na nadcházející útok.

17.května vojáci doplňovali munici a další vybavení a připravovali se na útok, který měl začít další den, 18.května. Samotnému útoku samozřejmě předcházely letecké údery a dělostřelecké ostřelování. Ihned poté, v 10:30 zaútočily roty 3.praporu 187.pluku na vrchol Ap Bia. Zpočátku to vypadalo velmi dobře, zdálo se, že by vojáci mohli dobýt vrchol ještě ten den, ale později začaly narůstat ztráty a na některých úsecích se Američané zastavili pouhých 75 metrů od vrcholu. Postup se definitivně zastavil po patnácté hodině, když se spustil prudký déšť. Honeycutt požádal o další rotu a v 18:30 přistála na horní LZ rota A 2.praporu 506.pluku.

19.květen se samozřejmě neobešel bez náletů na horu. Honeycutt se svým štábem připravoval plán dalšího útoku. Přistávaly také další jednotky, které měly útok podporovat - tři roty 2/506 a 2.prapor 3.pluku ARVN. Honeycutt také mohl počítat s 1/506, který měl zaútočit z jižní strany.

20.květen začal stejně jako několik předchozích dnů - nálety proudových Phantomů i vrtulových Skyraiderů střídalo dělostřelecké ostřelování z předsunutých palebných základen. V 10:00 zaútočili Američané ze všech stran. První vojáci 101.výsadkové divize stanuli na vrcholu Ap Bia před polednem, během útoku museli překonat dvě linie bunkrů. Boje ale pokračovaly na ostatních stranách hory, někteří vojáci NVA se také snažili prostřílet k laoské hranici. Po boji našli Američané ve skladech zbraně, tisíce nábojů a také deset tun rýže. Druhý den, 21.května, odlétli "Rakkasans" do Camp Evans.

Celkové ztráty Američanů: 70 mrtvých, 372 raněných, samotný 3/187 měl 39 mrtvých a 290 raněných. NVA přišla minimálně o 633 mužů, její ztráty se odhadují až na 900.

Hamburger Hill	tábor SF A-102	1. FSB Blaze	2. FSB Bradley
3. FSB Airborne	4. FSB Currahee	5. FSB Berchtesgaden	6. FSB Cannon