Hned na počátku prozradím, že Oběti války není klasický válečný film. Chtělo by se napsat, že je o odvrácené straně konfliktu, ale nějak mě nenapadá, která strana by měla být ta "přivrácená". Takže jinak, je to film o válečných zločinech, v tomto případě únos, znásilnění, vražda.

Eriksson je ve Vietnamu měsíc a noc, kdy příběh začíná, mohla být jeho poslední. Jeho četa se stala cílem minometného přepadu a zatímco ostatní utekli, on se propadl do vietkongského tunelu. Naštěstí se pro něj vrátil seržant Meserve a z maléru ho vytáhl. Doslova. Smůla se na četu přilepila, ráno to ve vesnici koupil "zamálista" Brown, stejně jako Meservovi mu zbýval měsíc do konce. A večer, když si chtěli Meserve a několik dalších zaskočit do bordelu, je tam nepustili. Další z blbejch dnů. Ráno navíc Meserve, Eriksson a pár dalších odcházejí na dlouhou hlídku. Na večerním brífingu je Meserve informuje, že ještě předtím zaskočí do jedné vesnice a na pobavení si sebou vezmou nějakou místní kočku. Eriksson si zprvu myslí, že se jedná o vtip, dokud opravdu Meserve jednu vesnickou dívku neunese.

Kromě Erikssona a Meserva je v hlídce Clark, který si rád pohrává se svým dlouhým nožem, myšlením jednodušší Hatcher a Diaz, který nikoho z ostatních nezná, protože je převelený od jiné čety místo Browna. Z této pětice jsou Clark, Hatcher a samozřejmě Meserve pro si s dívkou užít, Diaz je proti, ale také je vyplašený z toho co se kolem něj děje a drží hubu. Takže otevřeně proti je jedině nováček Eriksson a při první zastávce to Meservovi řekne. Ten mu ale vysvětlí, že dívčinu sebou vláčí proto, aby jí vyslechli, protože to je partyzánka a že Eriksson je nejspíš taky partyzán, když je proti tomu a i jinak se snaží účelově měnit skutečnost, aby Erikssona přesvědčil, že vlastně nedělají nic špatného. Eriksson musí vzít na vědomí, že týpci jsou ozbrojeni a u podobných sviňáren je žádoucí, aby se jich zúčastnili všichni, protože kdo je také namočený, nemluví. Bez dlouhých okolků mohu napsat, že Erikssonovi se nepodaří zabránit dívčině znásilnění a ani její vraždě. On sám se díky štěstí ocitne zpět na základně a nehodlá si to nechat pro sebe. Ale pachatelům se před soud nechce a už z Čety víme, že existují způsoby jak to zařídit a ani nadřízení nejsou nakloněni vyšetřování v jednotce.

Kvalitou patří Oběti války určitě k tomu (nej)lepšímu, co bylo o Vietnamu natočeno. Nezákonné zabíjení nebo přímo vraždy se objevily i v jiných filmech, v Četě nebo i v Apocalypse Now, zde je to hlavní téma, kolem kterého se děj točí. Musím přiznat, že i několik dní od shlédnutí se snažím vžít do Erikssonovy situace a přemýšlím, jak bych se zachoval já. Pro mě je film věrohodný, herecké výkony Michaela J.Foxe, Seana Penna, ale i ostatních, přesvědčivé. K hercům malá zajímavost, kapitána Hilla, Erikssonova velitele roty, si zahrál skutečný (bývalý) kapitán Dale Dye. Většinou dělá pro film vojenského poradce, vedl například "výcvik" herců pro film Četa (a i zde si zahrál velitele roty, kapitána Harrise). Ještě něco k věrohodnosti, film je natočený podle skutečné události. Hudbu k filmu složil slavný Ennio Morricone, jeho skladby jsou i na soundtracku. Ve filmu ale znějí i dobové písničky, když se Eriksson opíjí u baru, zaslechl jsem třeba mojí oblíbenou Time Has Come Today od Chambers Brothers.